U nás je zažitý stereotyp jasný. Pokud jste stále bezdětná, ale už vám bylo dvacet, od okolí neustále uslyšíte dotazy, zda už někoho máte, jestli plánujete rodinu a jakou máte představu o počtu dětí. A holku nebo kluka? U maminek máte schované oblečení po vás, staré hračky se zásadně nevyhazují, a kdyby náhodou něco chybělo, pro jistotu vám vše schovají i vaše kamarádky.
Zatím co u nás stále přetrvává mínění, že žena patří do kuchyně a do domácnosti k dětem, situace na západě je mnohem odlišná. U nás převládá názor, že se pouze mění věk, v jakém se žena usadí a pořídí si dítě. Dříve bylo zvykem dodělat školu, získané znalosti či titul nijak dále nezužitkovat a ihned se usadit coby vzorná ženuška pracujícího muže. Naproti tomu dnes je zvykem věnovat se prvně kariéře a až pak si založit rodinu.
Na západě je však samozřejmé, že se žena teprve rozhodne, zda vůbec dítě chtít bude nebo ne. Není pravidlem, aby si ho musela nutně pořídit a okolí to od ní ani automaticky neočekává. Snad i proto podstupují ženy na západě v mnohem větším množství sterilizaci než je tomu u nás. Pokud si je žena jista, že dítě chtít nebude, případně že by je raději adoptovala, podstoupí zákrok a přede tak vyřeší možnost nechtěného otěhotnění. Nemusí se tak potýkat s nežádoucími účinky hormonální antikoncepce ani se strachovat, že by mohla jiná forma antikoncepce selhat.
Ne všechny ženy považují za svůj životní cíl založení rodiny a ne všechny ženy by tato životní cesta naplňovala. Proto pokud se žena rozhodne dát přednost svojí kariéře, nemělo by ji od toho okolí zrazovat. Sama nejlépe ví, jaký životní styl jí vyhovuje a tak pokud dítě nechce, nemá smysl, aby se do něčeho nutila. Pokud totiž k mateřství nemá vztah, těžko by ji naplňovalo a výchova dítěte by podle toho vypadala. Dítě by strádalo a skončilo odložené u babiček nebo ve školce či jeslích.
Naproti tomu žena, která o dítě stojí, mu věnuje veškerou možnou péči a lásku.