Mám moc ráda společnost. Tedy taky u mě záleží na tom, v jaké společnosti se zrovna vyskytuji. Víte, já jsem takový klasický člověk, co má rád společnost, Ale nejen tak ledajakou. Nemám moc ráda černý humor, spíš ho nesnáším a přijde mi dost trapný, takže kde je tento typ humoru, tak odcházím. Myslím, že černý humor by do společnosti neměl patřit.
Vždyť co je na černém humoru tak vtipné, že se tomu lidé smějí. Víte, abych byla upřímná, tak musím říct, že na vtipy ani tak moc nejsem. Nebaví mě vtipy. No, možná by mě bavili, ale musí je člověk krásně podat a taky hodně záleží na tom, jak je člověk řekne. I člověk musí umět říct vtip. Umět říct vtip ve společnosti, aby se každý upřímně zasmál je vážně umění. myslím, že hodně lidí tohle neumí. Společnost je v tomto ohledu docela krutá. Pokud třeba řeknete velmi vtipný vtip špatně, tak se vám publikum velmi škaredě odvděčí. Nevím proč, ale lidé jsou v poslední době velmi nároční. Navíc společnost sama o sobě je velmi zvláštní. Když to tak vezmu, tak v dřívějších dobách bylo všechno lepší.
Společnost byla k sobě více mírná a taky více přívětivá. Nevím proč, ale přijde mi, že čím my, jako společnost rosteme, tak jsme horší. Já si pamatuji, jak mi moje prababička vyprávěla, když byla mladá. Prý když někdo potřeboval pomoc, tak ostatní se ihned nabízeli, a niž by očekávali peníze nebo něco za to. Ale v dnešní době se každý pomoct vyhýbá. Bud jsou líní nebo se jim nechce pracovat zadarmo. Jenže proč tomu tak je? Myslím, že je to špatné. Takový vývoj společnosti se mi vůbec nelíbí a chtělo by to velkou změnu. Ale abych zase nebyl atak negativní, tak mohu se zase pochlubit, že moje společnost kolem mě je docela prima. S každým sousedem si dost rozumím. Bydlím na vesnici a je tady totiž samý důchodce. Takže sláva, s takovými lidmi si báječně rozumím. Asi jsem se měla narodit v jiné společnosti. Asi o sto let dříve. Ale i tak není všechno ještě ztraceno. Společnost se mění.