Stejně jako spousta jiných lidí jsem si i já osázel mobilní pole různými vychytávkami, zejména těmi, které mi nahrazují mou děravou hlavu. No co, jsem ve věku, když mám právo zapomínat a kdy si mohu dovolit nějakou vynechávku ve schůzkách. Proto mám v telefonu houf aplikací, které se navzájem mezi sebou znají a pomáhají mi připomenout to, neb ono. A já jsem rád, že to nemusím nosit v hlavě. Jen je třeba to, co se má udělat do kalendáře a mezi úkoly skutečně zanést a neodkládat to. Protože pokud to tam není, tak na to systém nemůže upozornit. To dá rozum.
Takže když ráno vstanu, podívám se do kalendáře, co mne čeká a nemine a připravím se na nejhorší.
Mobil pak rád používám i jako budík, normální obyčejný budík, který i přesto, že mne budí krásně a jemně nenávidím. Již několik mobilů před tímto letělo obloukem plavmo směrem ke zdi, pročež tak byly ukončena jejich krátká životní pouť.
V mobilu mám též všechny důležité a méně důležité záznamy všeho možného. Rovněž všechny karty z obchodů a další a další drobnosti, které tím pádem nemusím tahat po kapsách.
Jen bankovní aplikace tam nemám. Ani jednu. To vše si řeším doma v klidu. Navíc nevím, proč je tam mít.
Mobilní telefon se dá použít skoro na všechno. Může posloužit třeba jako hlasový záznamník. Testoval jsem kdysi některé aplikace a dá se říci, že některé byly vskutku na velmi dobré úrovni. Klidně by se mohly rovnat profesionálním přístrojům, kdyby měl ovšem mobil kvalitnější mikrofon.
Hlavní funkcí pro mne bylo upozornění na to, že mám brát tabletky. Byla to zvláštní aplikace, která uměla dle kódu na krabičce dokonce vypočítat, kdy mi dojdou a já si je mohl zajistit dopředu.
Věřím, že každý člověk s touto věcičkou ji má upravenou podle sebe a že mu pomáhá zase v jiných situacích. Mobil tak neslouží jen k telefonování, ale stává se výborným pomocníkem.